Samhain : Lucie Němcová

  • datum: 31. října
  • názvy: Svátek zesnulých, Noc divokého lovu, Halloween (celým názvem All Hallow Even – Vigilie Všech svatých), Hallowmas, Samana, Samonios, Samhuinn, Svátek Všech svatých, Noc předků, Listopadová noc, Calangaef, Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Noche de las Brujas (Noc čarodějnic), Día de los Muertos (Noc mrtvých), Dušičky
  • keltská božstva: Cerridwen (Kerridwin), Anwinn, Gvyn ap Nudd, bohyně – stařeny, obětní/umírající bohové a bohyně
  • slovanská božstva: Morana
  • zvyky: oslavné ohnivé hranice, hry s jablky (končící období sklizně), oblékání se do kostýmů a masek jako ochrana proti duchům (aby nás v přestrojení nepoznali), hostiny (i s pozváním zemřelých ke stolu) doma nebo na hřbitově, vyřezávání dýní (kdysi se místo dýní používali tuříny, zhasínal se všechen oheň v domě na konec roku a nový pro Nový rok se nosil právě ve vydlabané zelenině z „obecního“ ohně)
  • symboly: dýňová strašidla, masky, otýpky z kukuřičného šustí, jedovaté byliny, lebky, černé kočky, kotlík, srp, nůžky, kytička z yzopu (nošená jako ochrana proti mrtvým)
  • barvy: černá, fialová a oranžová
  • zvířata: žába, jestřáb a vrána
  • rostliny a stromy: tis, chryzantémy, a všechny květy, které ještě v tuto dobu kvetou, cypřiš, dobromysl krátká, česnek, majoránka, starček, muškát, dub, zemědým, lilek, kukuřice, dýně, pelyněk, pcháč a bodláky vůbec, kapradiny, šípky.
  • kameny: obsidián, onyx, zakouřený křišťál či tmavé ametysty.
  • tradičně pálená kadidla: jablko, máta, muškátový oříšek, otočník, šalvěj, myrha, pelyněk, santal, cypřiš, pačuli
  • pokrmy: žaludy, kaštany, jablka, červené maso, červené víno, kořeněné pivo, medovina, bylinné čaje, kořenová a plazivá zelenina (tykev, dýně, brambory, pastinák, mrkev, tuřín atd.), cukrovinky z marcipánu, v Čechách také rakvičky a věnečky (zejména za Rakouska – Uherska), na venkově „dušičky“ nebo „boží kosti“ – pečivo ve tvaru hnátů.
  • hry: s jablky (házení půlky jablka přes hořící hranici, lovení plovoucích jablek ústy z kádě, koulení jablek tvářemi v řadě dvojic, loupání jablek v soutěži o nejdelší a nejužší slupku), čtení strašidelných povídek a spiritistické seance (oblíbeno zejména v 19. stol.)

      Samhain patří mezi tradiční keltské svátky a byl postupně převzat ostatními národy. Tuto noc starý Bůh umírá a navrací se do Země zemřelých, aby tam čekal na své znovuzrození v čase vánočním. Bohyně zahájí truchlení za svého syna a druha a svět se zahalí do temnoty a šedi. V tuto dobu jsme pod ochranou Bohyně – Stařeny.

Tuto noc je hranice mezi světem živých a mrtvých nejtenčí, duše mrtvých putují po zemi a navštěvují příbuzné a přátele – a aby lépe našly cestu domů, nechávala se jim v okně zapálená svíčka (nebo se svítilo máslem, aby si duše, soužené v očistci, mohly natřít své rány). Keltové zároveň věřili, že se v tu dobu říše mrtvých otevírá a její vládce Anwinn přichází mezi živé v doprovodu svých duší a démonů, aby se živil lidskou krví. Proto se převlékali do různých kostýmů a brali si na tváře masky, aby je nepoznal. Domy a chlévy ochraňovali narýpanými drny – duchové museli spočítat všechna stébla, než vešli dovnitř. Ze stejných důvodů se okolo zapichovali pruty, trní, košťata a vidle.

Je to také konec žní, konec keltského roku a začátek roku nového – a když se nad tím zamyslíme, je logičtější slavit konec roku v době po sklizni, tedy době hojnosti, než na začátku ledna, kdy je všechno pod sněhem a zásoby se tenčí.

z tvorby autorky Lucie Němcové

z tvorby autorky Lucie Němcové 

      Rituály, prováděné v této době, se všechny vážou k zesnulým, ke konci starého a začátku nového – je to také vhodný čas i pro nejrůznější věštby a magii, propojení s hlasem předků, čas rozjímání o sobě samém a postavení se svým démonům a strachům. Je to čas zavržení starých ideálů a vlivů, pouštění všeho, co již neslouží (byť by nám to dávalo pocit bezpečí a zázemí), dokončování a vytváření prostoru pro nové začátky a projekty. Zároveň také čas navštěvování stárnoucích členů rodiny. A i když máte děti, můžete si najít čas na malý rituál – zkuste příště při pouštění draků poslat nahoru do nebe vzkaz svým zemřelým nebo jim po vodě pustit dlouhého „hada“, kterého jste spletli spolu s dětmi ze spadaného listí.

Co se týče jídla, podávají se hojně pokrmy z jablek a dalších darů sklizně (tři nejkrásnější jablka ze sklizně se tradičně obětovala Bohyni), pije se víno, medovina, kořeněné pivo i bylinné čaje, podávají se ale také jídla, která byla oblíbenými pokrmy zemřelých, které zveme na hostinu. V Mexiku bývají oblíbené cukrovinky ve tvaru lebek, hostiny se odehrávají přímo na hřbitovech a jsou velmi bujaré – i to je způsob uctění mrtvých.

Podobné, jako v Mexiku, to kdysi bývalo i u nás (a v dalších slovanských zemích) – Slované totiž oslavovali mrtvé tím, že pořádali na rozcestích a křižovatkách zvláštní hry pro odpočinutí duší – oblečeni ve škraboškách tančili, zpívali, tropili nemístné žerty a volali na prázdné stíny (tento obyčej je doložený ještě za knížete Břetislava, který jim záhy učinil přítrž a zavedl křesťanství po celé zemi – v některých slovanských zemích se však udržely doposud). Jiný pramen hovoří o scházení se v sobotu před svatodušními svátky na hřbitově, kde ženy a muži pláčí na hrobech s převelikým nářkem – jakmile však začne hrát muzika, začnou tančit, skákat, tleskat a zpívat nemravné písně.

Čas Dušiček sloužil později v českých zemích i jako čas dobročinnosti – neboť se věřilo, že milodary a dobré skutky slouží jako obětní dar za zemřelé. Chudáci, žebráci a pocestní dostávali u brány kostela dušičkové pečivo, rektoři dostávali za každého žáka jeden bílý denár, tzv. dušičkáles. Dětem se dávali tzv. „dušičky“, pocukrované pečivo, když odříkaly správně modlitbu za mrtvé.

Zastavte se v tento čas i vy – podarujte někoho jen tak, sejděte se s rodinou, zavzpomínejte na své předky u dobrého jídla, zapalte si svíčku, ukončete, co musíte… Kdy jindy než teď, když se dny krátí, za okny je brzy tma a útulný domov volá… Nebo si uvařte něco z našich samhainových receptů 😊

AUTORKA : Lucie Němcová

Lucii najdete na : https://cesta-knezky.webnode.cz 

nebo na : https://www.facebook.com/Cesta-kněžky-102229884752575/


Zdroje:

Lilia Khousnoutdinova, Kateřina Kramolišová et al., Novodobé ženské rituály, Toplil s.r.o., 2014

Valburga Vavřinová, Abeceda Dušiček a Halloweenu, Krásná paní, 2011

Joanne Asalová, Keltská lidová kuchyně, Volvox Globator, 1998

Jan Máchal, Bájesloví slovanské, Votobia, 1995

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie
  • Chci úryvek z knihy Novodobé ženské rituály
    Tvé osobní údaje (e-mail a křestní jméno) budu (Lilia Khousnoutdinova Goddess Gifts, s.r.o.) zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, pozvánek na webináře či živé semináře v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžeš kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každém e-mailu. Ochrana osobních údajů