SLOVANSKÉ KOLO ROKU

„Kolo roku“ rozděluje rok do ročních období podle slunečního cyklu, tedy slunovratů a rovnodenností. Podobná „kola“ jsou známa z původních amerických, keltských, tibetských a v poslední době rovněž z „Wicca“ tradic.

Během výcviku tedy vzniklo a následně se vyvíjelo Slovanské Kolo Roku, které zahrnuje 8 sezónních oslav a jejich Slovanské patronky-bohyně. Kola roku se liší regionálně; Slovenské, Pražské a Moravské kolo mají některé odlišné bohyně, ale podstata a integrita systému zůstává vždy stejná - jen názvy a jména se mění, aby vždy odpovídaly historii a dědictví zrovna daného regionu.

Kola ročních období jsou systémy používané mnoha kulturami po celém světě k uctění a pochopení běhu času a střídání období v průběhu roku. Propojují tak spiritualitu s měnícím se světem, v němž žijeme. Základní směry kola, které se věnují posvátným elementům života a vyznačují slunovraty a rovnodennostmi pro severní polokouli, jsou YULE, OSTARA, LITHA a MABON.

Základní směry kola

YULE

sever - element Vzduch
zimní slunovrat: 22. prosince

OSTARA

východ - element Oheň
jarní rovnodennost: 22. března

LITHA

jih - element Voda
letní slunovrat: 21. června

MABON

západ - element Země
podzimní rovnodennost: 21. září

Přechody mezi nimi se často připomínají různými festivaly a vesměs se shodují s obdobími ženského (či mužského) života.  Tento systém poskytuje zajímavého průvodce během roku a dává smysl cyklickému střídání jednotlivých období v roce. Tato období jsou:

IMBOLC

1. února - uctění dívky

BELTAIN

1. května- uctění milenky

LAMMAS

1. srpna - uctění matky

SAMHAIN

31. října - uctění stařeny

Jak a proč oslavovat sezónní rituály?

Lidé od nepaměti oslavovali proměny ročních období v souladu s cykly Země a Slunce. Kolo roku zobrazuje cyklus ročních období: jak se zima proměňuje v jaro, jaro v léto, léto v podzim, podzim v zimu a tak stále dokola: slovanské, stejně jako keltské kolo roku oslavuje 8 svátků jako 8 přechodových období v roce.

I když mnoho z nás žije ve městech a bezprostředně nesledujeme proměny přírody, jsme stále její součástí a její cykly ovlivňují naše těla a naší psychiku. Pokud se vědomě propojujeme s proměnami v přírodě, žijeme víc v souladu s přirozenými cykly, které se odehrávají nejen venku, ale i uvnitř nás. Navíc, když se osmkrát do roka zastavíme a ohlédneme se za sebe, co se nám v předchozím období povedlo, podíváme se, kde jsme teď a kam chceme směřovat v dalším období, náš život dostává řád, směr i rytmus.

Svátky odráží to, jak přibývá nebo ubývá životní sily v přírodě i v nás v souladu s množstvím tepla a světla, které naší Zemi dává Slunce. Protože se naši předkové na svět dívali mytologicky, vnímali Zemi jako Bohyni a Slunce jako Boha a jejich vzájemný proměňující se vztah jako láskyplný tanec. Na každém svátku můžeme uctít pravě přítomnou energii v přírodě i v našem životě. Například o Beltain oslavujeme lásku a vášeň, na Lammas děkujeme za hojnost, o Samhainu uctíváme naše předky a vzpomínáme na naše blízké, kteří už nežijí.

KOLA ROČNÍCH OBDOBÍ

Při oslavě každého svátku se můžeme propojit s archetypem bohyně, která se s tímto obdobím pojí a požádat ji o vedení a o její dary.

Imbolc

Archetyp dívky
Imbolc je svátek, který se slaví 1. února. Je zasvěcen mladé bohyni-dívce, bohyni Brigit. Imbolc je oslava naděje – příslibu, že život bude pokračovat. Kdysi dávno záviselo přežití zemědělských společenství v tomto drsném zimním období pouze na mléku krav, které o Imbolcu začínaly rodit telata. Teplé bílé mléko je tedy symbolem Brigit a zároveň symbolem naděje.

Jarní rovnodennost

Ostara - element ohně
Jarní rovnodennost – prastarý pohanský svátek Ostara se slaví kolem 21. března. Je to bod, kdy světlo, oheň a slunce začínají převládat nad tmou. Většina dnešních velikonočních zvyků vychází ze starých pohanských obřadů kolem tohoto svátku: například jedním z důležitých symbolů Ostary jsou vejce, které symbolizují nový život a potenciál.

Beltain

Archetyp milenky
Je oslavou lásky, partnerství, sexuality, smyslnosti a plodnosti. Je to čas, kdy se v přírodě začínají pářit zvířata a i lidé podléhají omamné vůni jara a probouzejí se ze zimní letargie. Beltaine je svátek bohyně Rhiannon-milenky.

Letní slunovrat

Litha - element vody
Nejdelší den a nejkratší noc. Toto je chvíle největší plnosti v přírodě. Zároveň je to okamžik, kdy se můžeme dotknout toho nejhlubšího v nás. Patronka tohoto období je Domnu-bohyně vody, která pročisťuje naše emoce.

Lammas

Dožínky
Polovina cesty mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností. Slavíme ho mezi 31. červencem a 2. srpnem, v období kukuřičné sklizně.

Podzimní rovnodennost

Mabon - element Země
Podzimní rovnodennost oslavujeme kolem 22. září. Oslavuje se harmonie mezi vnitřním a vnějším světem a pozvolný ústup sluneční energie.

Samhain

Podzimní svátek mrtvých
Samhain je keltský nový rok, kdy zkracování dní a umírající rostlinstvo poukazují na konec předcházejícího roku a začátek roku nového. Je to také čas dlouhého zimního spánku a skrytých změn kolem nás. Je to nejlepší čas dokončit vše staré a vytvořit prostor pro nové začátky. Je to období, kdy musíme pustit vše, co nám již neslouží, i kdyby to bylo něco, co nám dává zázemí a pocit bezpečí.

Zimní slunovrat

Čas reflexe a spirituálního obrození – YULE
Zimní slunovrat je nejtemnějším dnem roku, ale právě od tohoto dne zase začne světla přibývat. Yule oslavuje smrt a znovuzrození boha Slunce. Pohanští bohové mají Yule jako datum svého zrození: Ra, Kronos, Lugh, Mirthra, Odin a mnozí další. Během Yule se bohyně zjeví ve svém aspektu života a smrti.

Odkaz kněžky Libuše

Libuše je bohyní středu
Všichni již známe pověsti o kněžně Libuši, její moudrosti, věštecké schopnosti a propojení s mnoha místy v naší zemi. Ona je ta, která propojuje nás a naše hluboké kořeny. Ta, co stojí uprostřed kola roku. Je tu vždy, když potřebujeme nahlédnout do svého nitra.