
Slovanské kolo roku
„Kolo roku“ rozděluje rok do ročních období podle slunečního cyklu, tedy slunovratů a rovnodenností. Podobná „kola“ jsou známa z původních amerických, keltských, tibetských a v poslední době rovněž „Wicca“ tradic.

Kola ročních období jsou systémy používané mnoha kulturami po celém světě k uctěni a pochopení běhu času a střídání období v průběhu roku. Spojují tak spiritualitu s měnícím se světem, v němž žijeme. Základní směry kola, které se věnují posvátným elementům života a vyznačují slunovraty a rovnodennostmi pro severní polokouli, jsou:

YULE

OSTARA

LITHA

MABON
Přechody mezi nimi se často připomínají různými festivaly a vesměs se shodují s obdobími ženského (či mužského) života. Tato období jsou:
- Imbolc: 1. února - uctění dívky
- Beltaine: 1. května - uctění milenky
- Lammas: 1. srpna - uctění matky
- Samhain: 31. října - uctění stařeny
Tento systém poskytuje zajímavého průvodce během roku a dává smysl cyklickému střídání jednotlivých období v roce.
Jak a proč oslavovat sezónní rituály?
Lidé od nepaměti oslavovali proměny ročních období v souladu s cykly Země a Slunce.
Kolo roku zobrazuje cyklus ročních období, to jak se zima proměňuje v jaro, jaro v léto, léto v podzim, podzim v zimu a tak stále dokola: Slovanské, stejně jako Keltské Kolo roku oslavuje 8 svátků jako 8 přechodových období v roce.
Co nám to přináší oslava svátků proměn přírody?
I když mnoho z nás žije ve městech a bezprostředně nesledujeme proměny přírody, jsme stále její součástí a její cykly ovlivňují naše těla a naší psychiku. Pokud se vědomě propojujeme s proměnami v přírodě, žijeme víc v souladu s přirozenými cykly, které se odehrávají nejen venku, ale i uvnitř nás. Navíc, když se osmkrát do roka zastavíme a ohlédneme se za sebe, co se nám v předchozím období povedlo, podíváme se, kde jsme teď a kam chceme směřovat v dalším období, náš život dostává řad a směr a současně určitý rytmus.
Svátky odráží to, jak přibývá a ubývá životní sily v přírodě a v nás v souladu s množstvím tepla a světla, které naší Zemi poskytuje Slunce. Protože se naši předkové na svět dívali mytologicky, vnímali Zemi jako Bohyni a Slunce jako Boha a jejich vzájemný proměňující se vztah jako láskyplný tanec.
O každém svátku můžeme uctít pravě přítomnou energii v přírodě i v našem životě, tak například o Belteinu oslavujeme lásku a vášeň, na Lammas děkujeme za hojnost, o Samhainu uctíváme naše předky a vzpomínáme na ty naše blízké, kteří už nežijí.
Při oslavě každého svátku se můžeme propojit s archetypem Bohyně, která se s tímto obdobím pojí a požádat jí o vedení a o její dary.