Matko Země…

Matko Země, jsi oblečená do této krajiny,
na šatech stromy, pole, vodní hladiny…
Vážím si tě, cítím tvou moc… když je den, i když je noc…

Mé bosé nohy cítí Zemi, ó, jak jsou obě spokojeny.
Bořím se do hlíny na poli, takhle mi Země své rady napoví.
Propojím se zas a znova, příroda mne k sobě volá…

Jsem spojená se Zemí, jen ona mi rozumí… Jsem s ní v souladu, otázky už nekladu… prostě jsem tu, se vším všudy, i když nevím, kam a kudy…

Díky Zemi, mé Velké matce, ztrácím se vždy jenom krátce. Pak najdu svá kouzla, sílu, nadechuju vděčnost a pocit míru…

autorka : Pavlína Janáková

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.