Vaše vnitřní čarodějnice je vzhůru

Dnes mám pro vás krásné listopadové téma. Je o hutné ženské energii, probuzení sebe samé v té nejhlubší podstatě. Někteří mě za něj možná nebudete mít rádi. Bude to pro vás už moc. Pokud to takto cítíte, bez předsudků přestaňte číst. Tento článek není pro vás. Je určen ženám, ve kterých se „něco“ probudilo. To „něco“ je niterná síla, pra-energie, hloubka dosud nezažitá. Jenže nevíte, co se sebou a hlavně – jak normálně žít.

Taky jsem tam byla

Nikdy na ten den nezapomenu. 13.9.2016 – zrovna bylo novoluní. Přes krásný slunný den jsem se zahalila celá do černé barvy. Rty jsem měla rudě nalíčené a výraz ve tváři nezvykle vážný. Něco se se mnou dělo a já nevěděla, co to je. Byla to zvláštní vlna hněvu, ale cítila jsem ji hodně hluboko a pod povrchem. Po čase jsem začala vnímat energii, která mnou procházela jakoby ze zemského jádra. Jenže nebyla rudá a horká, ale černá a chladná. Ty pocity přicházely z velké hloubky, byly hutné a vnímala jsem, že jsou ještě pod zemským jádrem. Když se tohle všechno na podzim 2016 začalo probouzet, byla jsem z toho sama vykolejená. Najednou jsem ztratila pevnou půdu pod nohama. Nacházela jsem se v krajině, v níž jsem nikdy před tím nebyla. Sama jsem toto období vnímala jako velmi náročné, protože jsem se neměla na koho obrátit. Cítila jsem se napěchovaná neklidem a hněvem. Začala jsem se vyhýbat lidem, protože jsem byla jak časovaná bomba. Jen jsem nevěděla, kdy bouchnu. Bylo mi však jasné, že kdybych bouchla, následky by byly obrovské. To jsem však nechtěla dopustit, takže jsem se stáhla do ústraní.

13 tajemství ženy bohyně. ZDARMA ke stažení zde.

Jak to celé začalo

To vím taky přesně. Můj kamarád mi půjčil knihu. Jmenovala se Žítkovské bohyně. Už jste doma, že? Když jsem knihu poslouchala (měla jsem ji jako audioknihu), byla jsem zrovna týden sama na chatě. Psal se březen 2016. Ta kniha mě doslova pohltila. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Poslouchala jsem každičkou kapitolu s obrovským nasazením. Pro mě nebyl až tak klíčový příběh, ale všechny ty techniky, které bohyně dělaly. Cítila jsem (a teď se vší pokorou), že něco takového mám v sobě taky. Už dříve jsem začala vnímat, že při práci s lidmi využívám jakési napojení a energie, které ke mně samo proudí. Lidem se vždy velmi ulevilo a během schůzek odcházela témata, jenž v nich byla hluboce zapouzdřená a potlačená. Má práce však byla spíše intuitivní a v duchu jsem o účinku pochybovala. Co jsem neviděla, nebo jsem nemohla měřit, jako by nebylo. Ale od chvíle, kdy jsem slyšela Žítkovské bohyně, plně jsem si uvědomila, že je něco mezi nebem a zemí a nejsem blázen. Tyhle věci skutečně existují. Jen mi nebylo jasné, jak mám toto téma uchopit. Jediné, co jsem cítila, byla přítomnost mé vnitřní čarodějnice. Ten březnový týden se zvědomila v září se probudila. Něco ve mně se rozpomnělo na dávnou moudrost a dovednosti skrývající se uvnitř mě.

Tak jsem se vydala na cestu

To léto jsem se nechala vést. Volání mé duše mě přivedlo k seriálu Okem Boha Hóra, který v podstatě není o ničem jiném, než o práci s energií. Náhodou jsem se dostala na víkendový pobyt na Žítkovou, kde jsem se věnovala napojování na pradávnou moudrost a sílu tamních žen. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a onoho 13. září se ve mně probudila má hluboká vnitřní síla. Sama jsem ji popisovala jako mořskou čarodějnici z Malé mořské víly. Byla chladná a mocná a také velmi silná. Jenže já nevěděla, jak s probuzenou silou zacházet. Skutečně jsem tehdy byla mlčící chodící časovaná nálož. Vytáčely mě maličkosti, ale raději jsem mlčela. Nechtěla jsem ubližovat těm, co za nic nemohli. Jenže žít takto ve vězení jsem nechtěla. Až jsem narazila na kněžky a v roce 2017 nastoupila na výcvik. Můj vnitřní žár a zoufalé volání o pomoc byly tímto výcvikem utišeny. Najednou jsem s touto mocnou silou mohla začít vědomě a kultivovaně pracovat. Ať už formou rituálů, nebo vybroušením dřívější práce s energií. Najednou jsem dostala manuál k síle, jenž ve mně dřímala. Už jsem se nebála začlenit tento druh práce do všedního života, ale i do práce s lidmi. Najednou ventil povolil, a já začala dávat energii ven tam, kde bylo třeba a přestala tlačit na místech, kde jí bylo moc.

 

Má rada pro vás?

Často se na mě s tímto tématem obracíte. Ale potichu, aby vás náhodou někdo neslyšel. Bojíte se přijetí a uvnitř vás dusí tlak a hněv. Víte, proč ten hněv? Držíte totiž na řetězu velkou sílu, která chce ven a vy jí to nedovolíte. V první řadě však potřebujete přestat mít strach sama ze sebe. Podívejte se tedy, co (nebo kdo) ve vás je. Dejte vaší čarodějnici konkrétní podobu. Už to, že přestanete utíkat, vám ohromně uleví. Až si ji zpodobníte, rozmlouvejte s ní. Kdo říká, že jste blázen, neví, o čem mluví. Vy pokojně pokračujte. Ze všeho nejdřív se podívejte, v jakém je stavu. Často slyším, že je zalezlá v koutě, uvězněná a uvázaná na řetězu. Pozvolna s ní začněte vést dialog. Ptejte se jí, co se jí stalo a jak jí můžete pomoci. Nebojte se vyjádřit vaši obavu z její síly. I to k podobnému příběhu patří. Pak ji pomalu začněte osvobozovat. Je možné, že budete potřebovat i několik let. Avšak důležité je vydat se na cestu. Vyhledávejte tedy akce, které vám pomohou a na nichž se budete posouvat a více otevírat. Buďte k sobě v tomto procesu laskavá. Kdo v něm byl, tak ví, že to není snadné. Zvláště s těmi náložemi hněvu. Ale i ty přijímejte s laskavostí. Přicházejí totiž proto, že jste se v minulosti tak moc potlačily. A pak: začněte tuto sílu žít. Obklopte se kameny, kupte si karty, vykuřovadla, noste dlouhé sukně, meditujte, hrajte na šamanský buben, dělejte rituály. Cokoli, co cítíte, že je vaše.

Pak se stane to, že z vnitřní čarodějnice se stane VĚDMA. Žena žijící sebe samu v poloze, které se mnoho lidí bojí. Jenže to je proto, že na ni nejsou připraveni. Tím se však nenechte odradit a osvoboďte se.

Nezapomínejte však na laskavost v srdci. Ta je totiž klíčem ke spokojenému životu s těmi, kteří vás mají rádi a které máte rády vy.

Hodně štěstí na cestě a kdyby cokoli, ozvěte se.

Vaše Hanka

AUTORKA : Hana Adamíková, MBA Koučka, lektorka a životní průvodkyně