Ohýbám krkem kovové tyče – co je to za šílenost? To je síla rituálu!

Vybavujete si nějakou zdánlivě neřešitelnou, nebo velmi těžkou situaci, kdy jste si připadali „zakletí“, neschopni se pohnout dozadu ani dopředu?
Kdy jste hluboce toužili udělat nějaký krok, ale měli jste z něj velký strach?
Tento rituál je perfektní zhmotnění toho, jakou sílu má naše víra, že „to“ půjde, když najdu odvahu udělat první krok.
Ať už je „to“ cokoliv.

Víkend „Jsem Země“, kde jsme pracovaly s živlem země – silou hmoty, zhmotnění, hojnosti, tvořivosti, posvátnosti našeho těla, podporou sesterského kruhu a dalšími kouzly.

Na fotkách vidíte mně a Liliu ztělesňovat překonání archetypálního ženského strachu ze zranění od ostatních žen a následování touhy po ženském přátelství, po skutečném sesterství. Tento rituál jsme dělaly nejen za sebe, ale za všechny ženy.

Když stojíte proti sobě a cítíte, jak se vám železná tyč zabodává do krku, velmi věrně to vystihuje ten strach, že když udělám krok k „ní“, budu zraněná – který ach tak často popisují ženy, co přijdou poprvé do kruhu neznámých žen.

A současně když se „jí“ díváš do očí, cítíš tu touhu po spolubytí, sdílení, ženském přátelství a holčičích tajemstvích.

A je to jako v životě – když uděláš prvních pár kroků a překonáš pár nepříjemných a nepohodlných chvil, tak strach, který vás od sebe odděloval se „ohne“ a promění v blízkost (a veselé rohy )

A na dalších fotkách vidíte, že to má cenu, že stojí za to překonat strach a jít k ostatním ženám blíž! (kde se jenom vzal ten strach, co mají ženy z ostatních žen? kdo nám nakukal, že ostatní ženy nám půjdou po krku?)

Síla vzájemné podpory, sdílení hravosti, tvořivosti, ale i nesmírné hloubky a „nebezpečné“ (komu?) divokosti, to kouzlo, které vzniká v kruhu silných a otevřených žen, magie ženského kruhu, to stojí za to!

To miluju