Tady žádní démonci nejsou

„Já už to všechno vím a mám všechno vyřešené!“ je jedna z nejvíce nebezpečných vět. Úplně nejhorší, s čím se můžeme potýkat, jsou věci, které nechceme vidět.“

Často se sami před sebou snažíme zakrýt to, co nás bolí. Něco, co je třeba řešit. Ať už máme k tomu důvody jakékoliv.

Co je takový démonek? 

Může to být vzorec, zvyk, zranění, zamrzlá místa, vše s čím pracujeme, ať už na kurzech, terapiích,… Jsou to místa, kde jsme byli zranění, často v době, kdy jsme byli ještě malí a často bezmocní danou situaci řešit. Démonci vznikli proto, aby nás ochránili, právě v těchto chvílích, aby byl pro nás brněním a štítem. Vznikají tak masky mezi námi a okolním světem. Mezi tím, co prožíváme a tím, co ukazujeme na venek. Mezi tím, co cítím a tím, jak vystupuji.

Velmi často se bojíme na ně podívat, bojíme se jich, svojí zranitelnosti, a proto ho odháníme a nepřijímáme a on se pak schová ještě hlouběji.

„Každý z mých démonků mi v určitém bodu mého života mě ochránil, tak totiž vzniknul.“

    A proto je třeba jim poděkovat za tuto ochranu. Jak s nimi více pracovat najdete tady dole ve videu.