Žiji v harmonii rytmem přírody. Již několik let pozoruji vliv ročních období na lidskou psychiku. Pracuji se staroslovanským kolem roku, který dělí rok na 8 zlomových bodů, jejichž energie a procesy ovlivňují naše podvědomí, ať už to si uvědomujeme či nikoliv.

Žiji v harmonii se svým měsíčním cyklem.  Vnímám, že se měním nejen během roku, ale jako žena i během měsíce. Znovuzrození, život i smrt tak prožívám opakovaně stále dokola. Ale vždy pokaždé jinak. 

Jsem v harmonii s cykly.

Mnohem snáze se díky nim orientuji ve svých pocitech a náladách, příroda je mi díky těmto poznatkům učitelkou a často zrcadlem. Pochopení a poznání těchto dávných rytmů, které tady vždy byly a vždy budou, mi pomohla odkrýt mnohá tajemství, objasnit pocity, se kterými jsem si do té doby nevěděla rady.

Kéž bych o tom věděla už dříve - byla bych neskutečně vděčná, kdyby mi někdo o těchto procesech řekl už dříve v mém životě. O tom, že jaro, léto, podzim a zima nejsou jen běžné a mě netýkající se procesy „tam venku“ v přírodě. O tom, že mé chování, vnímání, pocity a myšlenky ovlivňuje navíc můj měsíční cyklus a že to není jen o „týdnu hrůzy a třech týdnech pohody“. O tom, že existují jisté cykly, které se opakují.

Představuji si, jak by bylo skvělé, kdyby mě někdo na gymnáziu místo popisování rovnic a fungování pístů učil o tom, že ač se moderní doba tváří tak, že se jí to netýká, období zimy mívá takové a takové účinky na moji psychiku, léto zase takové či takové. Vlastně bych tenkrát nepotřebovala nějaké dlouhé výklady, ale alespoň informaci, abych o tom věděla a že další zkoumání je na mě samotné.

Ušetřila bych si tak roku podzimních depresí, kdy mě z pocitu bezstarostného, hřejivého a sluncem zalitého léta stáhl pocit temnoty a nespokojenosti se svým životem. V roce 2013 jsem se v tomto dotkla opravdového dna.

Ne náhodou (jak si uvědomuji zpětně) to bylo na podzim. Dostala jsem se na úplné dno pracovně, vztahově a o nějakém duchovnu - natož své duši - jsme tenkrát neměla ani potuchy. Bylo mi 24 let. A měla jsem pocit, že mi nic v mém životě nefunguje, nic mi nedělá radost, že jsem v životě selhala, že kdybych tady nebyla, nic by se nestalo…

No, opravdu nehezké období s nehezkými myšlenkami. Neměla jsem se čeho chytnout. Připadalo mi, že jsem životem sražené k zemi a že mi nejde vstát, ať se snažím, jak se snažím…Tenkrát jsem ještě nevěděla, jak je to s tím „snažením se přes zimu“. V celém tomto temném a negativním období mě držela jediná pozitivní myšlenka (ač vůbec nevím, kde se ona víra v té temnotě vzala):
Víra v to, že TENTO POCIT NEBUDE TRVAT NAVŽDY!

A SKUTEČNĚ
Začala jsem psychicky „zvedat“. Né náhodou to bylo na jaře. Najednou jsem se začala více a více probouzet, stále více mi docházelo, že ve skutečnosti jsem to já, kdo je paní svého života a ne náhodné události a podmínky zvenčí.

Moje cesta mě začala vést k uvědomování si posvátnosti života ve všech jeho formách a stádiích- ať už proces narození či samotné smrti. Začala jsem poznávat sebe samu a tento proces mě dovedl až k pochopení jednoty s okolním světem a přírodou.

Dovedl mě až na ženské kruhy, kde se otevřeně mluvilo o tom, co jsem cítila: o posvátnosti těla, ženství, o menstruačním cyklu a jeho vlivech na naše životy a vnímání, o posvátnosti sexuality, o smrti jako transformaci, o fázích roku a jejich archetypálních podobách v nás. To vše se mi naprosto spojilo a zapadlo ve výcviku novodobých kněžek Staré Evropy.

Pochopila jsem, jak obrovský vliv dokážou mít přechodové rituály i v dnešním moderním životě. Že právě naopak o to víc je jich potřeba v tomto zrychleném čase. Jak potřebné a účinné je vědomě se zastavit, zpomalit a PROŽÍT důležitou změnu v životě, roce… Vím, že mnoho lidí to začíná dnes cítit také. Možná jste jedním z nich, kteří cítí, že je tady cosi pradávného a neměnného, cosi, co se opakuje a má jistý řád a smysl.

Mě osobně dává velký smysl seznamovat s těmito cykly a rytmy už děti, aby z toho jednou nebyli překvapené jako já, ale byla to normální součást jejich života. Momentálně se tedy této práci věnuji v lesní mateřské školce a prostřednictvím nejrůznějšího tvoření, slavností, rituálů.