S rodinou u krbu, vánoční deprese a nebo to jde jinak? Objevujeme klenot sesterství

Náhled do zákulisí našeho ženského společenství

radičně o vánocích na nás ze všech billboardů a transparentů svítí šťastné rodiny u rozsvíceného stromečku, teplého krbu, otvírající hromadu pestrobarevných dárků. Tato představa může zahřát u srdce anebo také může zabolet ty z nás, které tradiční rodinu, teplý krb, anebo hromadu dárků zrovna nemají. Je dobře známo, že zrovna o vánocích výrazně stoupá náchylnost k depresím a počet sebevražd. Souvisí to samozřejmě s naší biochemií a s přibývající tmou a chladem, které přirozeně panují tomuto období. Avšak zároveň věříme, že neschopnost naplnit tuto tradiční představu, může být základním zdrojem frustrace, smutku, lítosti, bolesti a dalších „nevánočních“ nálad.

Co můžete dělat, když nemáte rodinu? Okamžitě běžet do baru a ulovit prvního chlapa, který se chytne. Zůstat doma a utápět žal ve sklence vína nebo něčeho ostřejšího. Následovat zvířecí trend zimního spánku a doufat, že zalezlé pod dekou se probudíte až na jaře. Jít zběsile nakupovat a doufat, že zaplníte místo u krbu nepotřebným počtem nesmyslných dárků a vaše srdce na chvíli umlčíte iluzí konzumního štěstí. Nebo cítíte, že na nákup tohoto množství „iluzí štěstí“ byste se musela zadlužit na tři další generace, což je další opodstatněný důvod k depresi.

img_2712

V našem ženském společenství jsme se rozhodly pro experiment. Budovat hluboké a smysluplné ženské vztahy, které vytvoří základ jak podpory v nelehkých životních situacích, tak věrný kruh pro oslavu našich třeba i drobných radostí a vítězství. Tomu říkáme sesterství.

img_2846

A právě sestry pro mnoho z nás začaly tvořit jakousi zdravější alternativu k biologické rodině. Mnohé z nás dobře známe jaké to je, když je rodina nefunkční nebo třeba příliš daleko zrovna v okamžiku, kdy ji nejvíc potřebujeme. Většina z nás už jsme přišly na to, že naši rodiče dělají to nejlepší, co umí, však zároveň toužíme po tom, sdílet víc.

Pak „rodina“, kterou si vybudujeme v dospělosti, naše zdravá komunita, naše sestry, jejich rodiny a děti se můžou stát úžasným prostorem, kde konečně můžeme zažívat všechno, co nám doma chybělo. Je to i místo, kam se samozřejmě můžeme obrátit v okamžiku, kdy „tradiční“ vánoce nemáme na dosah anebo jsou nám proti srsti.

Co se stane, když oslavujeme vánoce jinak?

Rozhodly jsme se zeptat našich sester, se kterými spolupracujeme, jak to s vánocemi a se ženami mají ony. A protože i my jsme „obyčejné“ ženy v předvánočním shonu, přinášíme odpovědi těch, od kterých jsme je do dnešního dne dostaly☺


12745623_10101442637669709_1074168202990102846_n

Jméno: Lilia Aisha Khousnoutdinova

Povolání: „all in one“ fůze 10 činností pod značkou Ecstatic

Stav: Single občas žijící s exmanželem, který si mne nikdy nevzal. Většinou se sestrami, příležitostně s milenci a v kombinace všeho výše uvedeného☺

Děti: 1 lev (5,5 letý syn Leo)

Zvířata: No však ten lev, ale zvažujeme černou kočku nebo ještěra

Oblíbená vánoční tradice: Odjet co nejdál od Evropy, nejraději do krajin, kam vánoce ještě úplně nedorazily ve svém plném konzumním humbuku. My doma slavíme zimní slunovrat dle pohanské tradice.

Nejlepší dárek, který jsi kdy dostala: My na vánoce dárky nedáváme, jelikož je neslavíme. Ale nejlepší dárek, co jsem kdy dostala (my dárky dáváme průběžně a bez oficiálního důvodu) v dospělosti paradoxně nebyl diamantový náhrdelník (u toho jsme se strašně pohádali) ani perleťový náhrdelník (u toho jsme se pohádali také a navíc jsem ho téměř hned ztratila), ale kvalitní oční krém na vrásky, který byl pro mne důkazem toho, že můj muž opravdu vnímá a naslouchá mým potřebám. Malovaná srdíčka od syna jsou samozřejmě bezkonkurenční. V dětství mne však nejvíc dostala sběratelská Barbie Scralett O’Hara v „těch“ zelených šatech.

Máš ráda vánoce?

Ne, ale hluboce ctím příležitost zklidnění, zvnitřnění a rekapitulaci odcházejícího roku, kterou mi poskytuje tma a ticho zimního slunovratu.

Stalo se ti někdy, že jsi v tom období byla sama? A pokud ano, co jsi dělala?

Je to možné, ale nikdy jsem to neřešila. Není to pro mne speciální datum. Určitě alespoň jednou jsem byla v letadle, pamatuji si ty vánoční čepičky a jingle bells ve 3 tisících metrech

Řekla bys, že ve tvém životě funguje koncept sesterství? Jak se to projevuje?

Ano. Řekla bych, že po posvátné sexualitě je to nejdůležitější, co v životě mám.

Projevuje se to ve všem, kde žiju, s kým žiju, jak pracuju. Veškeré moje lektorské a podnikatelské činnosti jsou založeny na spolupráci se sestrami. Mé soukromé štěstí se hodně opírá o jejich podporu a vzájemné oslavování se. Věřím, že kdybychom ze dne na den byly schopny vymanit se z toxických vzorců soupeření, podrazů, žárlivosti a nedůvěry vůči jiným ženám, tak celý náš svět se okamžitě promění do tak surrealisticky krásné podoby, kterou si teď ani nedokážeme představit. Sestry jsou základní nití, ze kterých splétám svůj vesmír.

Což však neznamená, že zanedbávám muže. Jako kněžka jsem se zasvěcovala principu posvátnosti spojení mezi mužem a ženou a bytostně mi záleží na tom, abychom vyrostli do lepších, plnějších, zdravějších, vášnivějších a pravdivějších intimních vztahů. Stojím si však za tím, že právě opora sesterského kruhu, která mne vyživuje „ženským“ způsobem, mně dovoluje vztahovat se k mému muži jako k muži a nesnažit se jej zatlačit do role mé kamarádky. Což vnímám jako jeden z častých důvodů „šedosti“ moderních partnerských vztahů.

Pokud narážíš na žárlivost nebo soupeření mezi ženami (ať už z tvé nebo z jejich strany), máš nějaký recept, který ti pomáhá?

Na to není krátká odpověď.

Co bys popřála k vánocům ostatním ženám?

Tato odpověď se bohužel vypařila z počítače a vzhledem k tomu, že je Lilia offline, zůstává na domyšlení každého našeho čtenáře

13423901_1063059280427460_348711184350422424_n

Jméno: Helena Aryan

Povolání: Tanečnice, pedagožka, PR manažerka

Stav: Svobodná jako pták a přesto s partnerem

Děti: 0

Zvířata: 0

Oblíbená vánoční tradice:

 Půst, ticho, zlaté prasátko, šupina pod talířem, purpura na plotně, koledy, svíčky, plápolající oheň a teplo rodinného domova.

Nejlepší dárek, který jsi kdy dostala

Dobrodružná cesta do Barmy plná překvapení, vůní, zajímavých lidí, dobrého jídla, zlatých budhů, žvýkajícího betelu, moře a partnerského objetí.

Máš ráda vánoce?

Miluji vánoce už od dětství. Moje maminka je vždy s láskou připravovala a dokázala přenést na nás na všechny ducha radosti a sounáležitosti a posvátnosti.

Stalo se ti někdy, že jsi v tom období byla sama? A pokud ano, co jsi dělala?

Nikdy jsem nebyla sama.

Řekla bys, že ve tvém životě funguje koncept sesterství? Jak se to projevuje?

Díky tomu, že jsem měla možnost absolvovat výcvik kněžek, jsem definitivně pochopila, že sesterství je jeden z nejdůležitějších vztahů mezi ženami. Mít úctu jedna k druhé, přát úspěch, podporovat v dobrém i ve zlém, inspirovat se…to je duch sesterství a jediná cesta souladu mezi ženami v dnešní době.

Pokud narážíš na žárlivost nebo soupeření mezi ženami (ať už z tvé nebo z jejich strany), máš nějaký recept, který ti pomáhá?

Nadechni se, podívej se jí hluboce do očí

Co bys popřála k vánocům ostatním ženám?

Vítr ve vlasech, lásku pozemskou i nebeskou, dobrodružství, zajímavá setkání s moudrými lidmi, vášeň, tanec a otevřené srdce.

15492278_1341521302545509_2643828349022096368_n

Jméno: Petra Cihlářová

Povolání: Blíženecky rozmanité – projektová manažerka, konzultantka, lektorka a taky trochu koučka, masérka a teď nově podnikatelka☺

Stav: Šťastně rozvedená a nešťastně zamilovaná

Děti: Pouze občasné hlídání těch cizích a 1 skvělý synovec

Zvířata: Momentálně plyšový medvěd v posteli, jinak jeden velký pes ztracený při rozvodu a jeden malý darovaný mamce k narozeninám (považujeme ho za našeho bratra)

Oblíbená vánoční tradice: 

Zalezení do postele s celou rodinou a koukání na pohádky. Nově vytváříme tradici navštěvování sousedů na chalupě na Štědrý večer, protože naše rodina se zmenšuje.  A je to moc příjemné, když je nás najednou zase hodně. A pak ještě svařák u hořícího krbu, vůně cukroví. Dříve jsem ráda chodila na půlnoční, ale teď už většinou v půlnoci spím☺ A kromě toho je moje tradice to, že pomáhám už asi 25 let rodičům v obchodě, kde si užívám ten předvánoční frmol, kdy já nic neřeším a většinou už jen balím zákazníkům dárečky, aby s tím měli co nejméně starostí.

Nejlepší dárek, který jsi kdy dostala

První věc, která mne napadne z dětství, je domeček pro panenky, který maminka vybavila nábytkem, a děda do něj nainstaloval lampičky, takže to pod tím stromečkem svítilo. V dospělosti si na nic moc nevzpomínám, ale velmi mne překvapil prstýnek od mého kamaráda, ze kterého jsem si dělala legraci, jestli mi koupí prstýnek a on mi pak jeden  zlatý opravdu koupil, aniž by se mnou chodil. A k tomu mi dal kyselé želatinové bonbony, které jsem milovala.

Máš ráda vánoce?

Mám ráda to období vánočních písní, pohody, klidu. Nicméně v poslední době mám pocit, že je všechno tak hektické, že si to ani nestíhám užít. Myslím, že jinak bych to prožívala s dětmi, protože pro ně je to období opravdu kouzelné. V každém případě je to pro mne doba, kdy se setkávám s rodinou a vzpomínáme na to, jaké to bylo, když jsme byli malí a na naše prarodiče. Tohle zastavení se má pro mne velký smysl.

Stalo se ti někdy, že jsi v tom období byla sama? A pokud ano, co jsi dělala?

Sama jsem nikdy nebyla, díky tomu, že mám skvělou rodinu, do které se můžu stále vracet. No je pravda, že bratr už je se synem, babička zemřela, tak je nás u toho stolu stále méně a méně.

Řekla bys, že ve tvém životě funguje koncept sesterství? Jak se to projevuje?

Určitě. Rozhodně mám kolem sebe spoustu žen, které mne dokážou vždy příjemně překvapit, podržet, když to potřebuji, zavolat, když to nečekám a zeptat se, jak se mám a opravdu mne poslouchat. Poslední dobou si uvědomuji, že jich mám kolem sebe čím dál víc.

Pokud narážíš na žárlivost nebo soupeření mezi ženami (ať už z tvé nebo z jejich strany), máš nějaký recept, který ti pomáhá?

Hm, snažím se nevěnovat tomu moc pozornosti, protože kam jde pozornost, tam jde energie a to roste. Přijde mi to dost zbytečné. Ale naprosto upřímně univerzální recept nemám.

Co bys popřála k vánocům ostatním ženám?

Aby je strávily v klidu a v pohodě, aby si našly trochu času na sebe i na meditaci a na zhodnocení tohoto roku a aby se tak připravily na ten rok nový. Aby byly mezi milými lidmi, ať jsou kdekoli a aby se nebály vytvářet si „nové“ rodiny.

kveta

Jméno: Květa Oakland

Povolání: Lektorka angličtiny, divadelnice, umělkyně

Stav: Vdaná

Děti: Ještě nemám

Zvířata: Kočička Mňoakland

Oblíbená vánoční tradice: Zapalování světla –  k zimnímu slunovratu

Nejlepší dárek, který jsi kdy dostala

Krabice s vytištěnými fotkami zážitků s mým mužem za celou dobu, co jsme spolu (je jich strááášně moc!)

Máš ráda vánoce?

Mám ráda vánoční čas: brzké stmívání, světla a svíčky, že se lidé setkávají, povídají si u punče, choulení se do teplých kabátů a voňavé dobroty. A taky to, že se městem rozléhá hudba!
Doma si užívám, že se s mužem zastavíme, koukáme na pohádky, vyjdeme ven do studeného lesa a promrzneme spolu, abychom se potom zahřáli pod dekou s teplým čajem.

Stalo se ti někdy, že jsi v tom období byla sama? A pokud ano, co jsi dělala?

Nestalo.

Řekla bys, že ve tvém životě funguje koncept sesterství? Jak se to projevuje?

Řekla bych, že funguje čím dál tím víc, a pořád vlastně nemám dost ☺ Zatím je hlavně v setkáních s nejrůznějšími ženami na ženských kruzích a seminářích, na večírcích a posezeních. Taky v pocitu, že se mám na koho obrátit, když potřebuji poradit či obejmout, a zároveň, že se někdo může obrátit na mě. Dále ho vnímám sama v sobě – v mém přístupu k ostatním ženám. Více jim důvěřuji a je pro mě jednodušší být s nimi sama sebou, bavit se a ukazovat ze sebe vše. Díky sesterství jsem se zbavila strachu, že mě někdo hodnotí.

Toužím začít sesterství víc prožívat v pracovním životě, protože to zatím úplně nemám. Roli na tom hraje samozřejmě fakt, že hodně činností dělám sama – když překládáte, učíte individuálně nebo píšete, není tam úplně prostor pro velkou sesterskou spolupráci – týmovost. A to je právě něco, co bych chtěla posílit – být součástí sesterského pracovního týmu, kde toho společně dokážeme mnohem víc a budeme se posilovat navzájem! Je to moje velké předsevzetí do roku 2017 ☺

Pokud narážíš na žárlivost nebo soupeření mezi ženami (ať už z tvé nebo z jejich strany), máš nějaký recept, který ti pomáhá?

Naučila jsem se, že si nic nechci brát osobně – a to ani svoje vlastní pocity a reakce. Když je prožiju a nechám je sebou proběhnout, velmi mi pomáhá uvědomit si, že každá pouze vyprávíme svůj příběh a reagujeme podle toho, jaký ten náš příběh je, jak se v něm cítíme, jak svět vnímáme. To znamená, že nikdy není pravda tu ani támhle – že je to vlastně celé jen velké nedorozumění, kde se nejsme schopny potkat. A pak se tomu často zasměju – jak je vtipné, že ona to vidí jako zradu a já přitom dělám, co můžu, abychom byly obě spokojené? Je to paradox života na Zemi a to mě baví.

Když je nějaká napjatá, intenzivní situace, která se nemění a je mi dlouhodobě nepříjemná, nenutím se v těch vztazích zůstávat – prostě je rozvolním. Necítím žádný hněv, výčitky ani zášť. Je to přirozený proces – když se měníme, měníme i své okolí.

Co bys popřála k vánocům ostatním ženám?

Milé ženy, přeji vám, abyste si dokázaly užít klid, co v období Vánoc panuje v přírodě. Abyste na chvíli zahodily všechna „musím“ a objevily, co skutečně potřebujete a co vám udělá radost. Přeji vám, ať právě tím dokážete naplnit svůj Vánoční čas <3

tamara

Jméno: Tamara

Povolání: Artist

Stav: Mám přítele

Děti: Zatím ještě nemám

Zvířata: Kočka útulková

Oblíbená vánoční tradice: Společné pojídaní bramborového salátu; dávání a přijímání dárků

Nejlepší dárek, který jsi kdy dostala

Notebook (a použitý, ale stále funkční), na kterém můžu skládat hudbu

Máš ráda vánoce?

Tak trochu ano

Stalo se ti někdy, že jsi v tom období byla sama? A pokud ano, co jsi dělala?

Ano, mnohokrát. Chodila po prázdné Praze a pak si užívala depresi, postapokalyptických a antiutopických filmu a čokolády.

Řekla bys, že ve tvém životě funguje koncept sesterství? Jak se to projevuje?

Ano. Tak, ze spolu se navzájem podporujeme, ze mužů byt s někým bytostně upřímná; že si nepřipadám divná, ale silná; konečně se necítím osamocená ve světě žen, ale naplněná; že si mám s kým popovídat, zajit na kafe, říct co mam na srdci a vědět, že můžu byt sama sebou.

Pokud narážíš na žárlivost nebo soupeření mezi ženami (ať už z tvé nebo z jejich strany), máš nějaký recept, který ti pomáhá?

Ano, snažím se vysvětlit, že to jde i jinak, a chovám se z pozice sestry, i když je to v tu chvíli nejtěžší úkol, a ne vždy je to úspěšný postup. Pokud, se to nedaří – z takového vztahu vystupuji.

Co bys popřála k vánocům ostatním ženám?

Hodně lásky a úcty k sobě, ke svému tělu a své duši, pro dobro celého světa.

ak1bhqcunb3wbftbzmbyk2b0fkfuenv3h4o8cv0metwocxe6lri3jyb1yp-sgdslrw3gf5k

  • Kategorie
  • Chci úryvek z knihy Novodobé ženské rituály