Cyklický čas

time

Jako dítě jsem nikdy nechápala ten “divný” rok, kdy se přidal v únoru jeden den navíc. Proč? Jak se to stalo? K čemu je to dobré? Lidová pověra u nás říkala, že v ten rok se narodí víc děti…No jo no, extra den přináší extra děti, to logicky dává smysl.

Čím jsem starší, tím víc nepochopitelný mi tento koncept «dorovnávání» dnů přijde. Jako i celý pojem dvanácti měsíců Proč dvanáct? Proč některé měsíce mají třicet dnů a některé třicet jedna? A celé si to musím celkem složitě pamatovat, abych náhodou nenaplánovala nějakou akci na 31.5! Nebo 31.6?? (díky tomu, kdo vymyslel tu pomůcku počítání podle kloubů na ruce)

Přiznám se, že gregoriánský kalendář považuji za velice „syntetický“ způsob měření času – nepřijde mi opodstatněný a už vůbec mi nedává vnitřně smysl.

Asi proto jsem tak jásala, když jsem před mnoha lety poprvé narazila na jiné – a výrazně starší způsoby – měření času podle lunárních a slunečních cyklu.

 

moon-cycle

Lunární cyklus

Co mi naopak smysl dává, je nastavení, ve kterém budeme rok dělit do «měsíců» (pozor – základ slova «měsíc»!) tak, abychom poctivě zůstali u měsíčního rytmu. «Měsíc» by měl trvat cca 28 dnů a to přesně podle lunárního cyklu. Potom nám samozřejmě vyjde cca kolem 13 měsíců v roce. Ďábelské číslo? Vůbec ne…Ženské číslo – jelikož ženský menstruační, tedy lunární cyklus («měsíčky!»), trvá také v průměru kolem 28 dnů. Žena tedy za rok menstruuje přibližně 13 krát.

Tradice starší než křesťanství tedy často spojují číslo 13 se ženou, s bohyní.

Když se počítá čas podle lunárních cyklů, ctíme tak nejen přirozený cyklus na nebi, který nás všechny do jisté míry ovlivňuje (předpokládám, že nemusím opakovat zajímavou statistiku, že na úplněk je statistický více vražd. Takže ano, fáze měsíce má zřejmě vliv na psychiku!), ctíme též ženský cyklus, ženské tělo, jeho plodnost, a proměnlivost. Což se pochopitelně nehodilo do kulturního prostředí, kde byla žena druhořadá. A tak si říkám, že nemůže být náhoda, že zrovna v dnešní době, kdy se ženy začínají čím dál víc stavět do své plně síly a krásy, se množí v Evropě lunární kalendáře.

ecstasy-waxing-moon-copy

Pocházím z rodiny pilných (a velice úspěšných) zahrádkářů (nebo spíš «zahrádkářek»), a s mlékem maminky jsem tedy nasávala, jak je důležité řídit se lunárními cykly ve všech výkonech souvisejících v rostlinami, pokud chceme, aby byla bohatá úroda. Lunární cyklus se tedy nevztahuje pouze k plodnosti ženy, ale k plodnosti, hojnosti, úrodě a růstu obecně. Dokonce i víno chutná v každé fázi měsíce jinak, ale o tom by vám určitě pověděl lépe nějaký someliér. V každém případě, když ctíme cyklus luny – ctíme plodné cykly ženy.

I oceán, ta obrovská vodní plocha na naší planetě, ctí lunu a je jí velmi ovlivněn. Mimochodem naše tělo je z 80% voda. Není trochu bláhové myslet si, že se nás to netýká? Možná si tak chceme dokázat, že opravdu poručíme dešti a větru a jsme mocnější než příroda.

Moje osobní zkušenost je ta, že ve chvíli, kdy jsem všímavá a ladím svůj rytmus podle přirozeného cyklu měsíčního světla (a svého vlastního měsíčního – menstruačního cyklus) – vše v životě je snadnější a «roste» lépe. A tak se ptám, proč se snažit plout proti proudu a například tvrdě pracovat, když zrovna menstruující tělo zoufale potřebuje odpočívat, když existuje varianta, jak ho mužů pochopit, uctít, a získat podporu od proudu života. Za mě je následování cyklického času dle luny snadnější cesta a navíc cesta, která cti život a je v souladu se zemí a ženou.

 

 

sun-cycle

Sluneční cyklus

Cyklická není jen luna – další základní referenční body v časoprostoru poskytuje slunce.

Měření času dle pohybu slunce, tedy dle slunovratů a rovnodenností, je nejspíš nejstarší a určitě dříve nejrozšířenější forma orientace v rychlosti toku života.

Nejen naše evropské, ale naše celosvětové dědictví je tak «Kolo Roku» v různých jeho formách a podobách. «Kolo» vypadá jako rovnobederný («keltský») kříž, v jiných verzích jako svastika nebo jinak modifikován, ale znázorňuje vždy to samé – slunovraty a rovnodennosti – čtyři referenční body, zároveň související v Evropě konkrétně se čtyřmi ročními obdobími.

Co může být více přirozené, než měřit čas dle nejdelšího a nejkratšího dne?

Logický časový pojem «roku» vychází z doby, kterou slunci trvá projít celý cyklus a vrátit se znovu do stejné polohy – například od zimního slunovratu k dalšímu zimnímu slunovratu. Pokud bychom se začaly zaměřovat na tento způsob měření, nebylo by potřeba «doplňovat» chybějící den. Slunovraty totiž odráží přesně pohyb slunce, a spadají tedy někdy mezi 20.-23. den prosince a června, každý rok trochu jinak, protože gregoriánský kalendář na sluneční cyklus úplně «nesedí».

Kolo roku jako způsob měření času a vlastně vůbec jako způsob života, mi tedy přijde jako výrazně logičtější a přirozenější, než je dvanáct měsíců s různým počtem dnů a k tomu jeden občas chybějící den navíc.

Nejde však jen o logiku. Kolo roku, které rozděluje rok do 4 nebo do 8 «slunečních segmentu» (pracovní název «sluníce»? ), protože «měsíce» to fakt nejsou, dává větší smysl nejen z hlediska jednoduchosti potřebné matematiky, případně memorování, ale hlavně protože jeho segmenty – ať už jsou 4 nebo 8, přesně odrážejí čtyři roční období. A nejen to, nesou v sobě daleko víc vrstev významu. Souvisejí totiž s cyklem zemědělských prací, a slaví i odrazy, tedy různé etapy plodnosti, které můžeme též vyjádřit pomoci archetypů jako je dívka, milenka, matka, stařena. Koloběh života. Oslava probouzející se plodnosti polí, zasévání semen na jaře, sklizně v létě, a «umírání» v přírodě na podzim, kdy jdeme do odpočinkové fáze. Staropohanské nebo staroslovanské svátky též souvisí s živly – vzduch (zima), oheň (jaro), voda (léto) a země (podzim).

kolo roku

Pro ty, co chtějí zajít ještě dál, staropohanské (tedy i staroslovanské) svátky kola roku mají mnohem hlubší význam, a jsou propojované s rituály uctění přírodního cyklu, božstev, kterým jsou zasvěcené, a tématy lidského života (láska, smrt atd.). V novodobé tradici znovunalezení a znovu-následování těchto starých rytmů se také tvoří další souvislosti a významy, čímž svátky nabírají nové rozměry. Například, pro moderní dobu může být velice poučné a zdravé, zaměřit se na uctění ticha, nehybnosti a odpočinku, které souvisí se svátkem Yule (zimní slunovrat). Přístup kola roku totiž uznává, že pro zdravou rovnováhu je důležitá jak produktivní / aktivní / tvořivá fáze, tak fáze odpočinku / klidu a «ničeho». Skrze kolo roku si tak můžeme připomenout, které aspekty svého života zanedbáváme a snadněji hlídat celkovou rovnováhu.

Kolo roku nám poskytuje zajímavou «mapu» pro naladění se na plodný cyklus přírody (obzvlášť užitečné pro nás, kteří ve městech nemáme často příležitost tolik vnímat změny ročních období), pro pochopení vlastních vnitřních cyklů (menstruace, emocí,..) a pro uctění toho, že k životu patří mnoho různých aspektů a všechny jsou potřebné a důležité (Světlo i tma, den i noc, aktivita a odpočinek, tvořivost i očista/nic nedělání). Věřím, že mimo jiné kolo roku poskytuje příležitost jak se naučit respektovat, ctít a radovat se z různorodosti (a vymanit se tak z pasti konceptu «správného způsobu»/ «správné ženy»/ «správné cesty») Tedy pomáhá budovat toleranci vůči odlišnosti.  Tento aspekt považuji za základ zdravých vztahů a zdravé společnosti.

Věřím, že každou frustraci lze proměnit na kreativní impuls a tento rok mám obrovskou radost, že jsem mohla vytvořit s podporou mnoha úžasných sester kalendář přesně pro mne.

Kalendář na období roku 2017, který je vlastně zhmotněním kola roku. Kde rok je rozdělen na 8 «sluníců» dle staroslovanských svátku, kde jsou uvedené související živly, témata a bohyně – patronky jednotlivých období. A zároveň kalendář, který ukazuje fáze měsíčního cyklu tak, abychom mohly žít v souladu se základními cykly kolem nás – cyklem slunce, cyklem luny a zároveň se mohli propojit s moudrostí tradice našich předků.

Zároveň kalendář znázorňuje staroslovanské bohyně a jejich příběhy, čímž nám pomáhá oživit a znovu uctít zdravé, celistvé a inspirující ženské archetypy, často tak chybějící v dnešní době.

 

kalendar-nahled

Prostě MÁM DOKONALOU RADOST. Kalendář slovanských Bohyní je na světě!

Komentáře
  1. roman napsal:

    Přestupný rok je delší než běžný rok a vkládá se v intervalu podle daného kalendáře. Používá se v solárních (juliánský, gregoriánský) i lunisolárních kalendářích k vyrovnávání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku. Délka kalendářního roku je daná určitým počtem dní nebo měsíců odvozených od doby rotace Země kolem své osy, resp. doby rotace Měsíce kolem Země, zatímco tropický rok je dán dobou oběhu Země kolem Slunce, který ovlivňuje střídání ročních období. V solárních kalendářích mívá přestupný rok 366 dní místo 365, v lunisolárních 13 měsíců místo 12.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.