Bohyně dívka panna: Zora, Brigit, Devana a menstruace

Před pár dny jsme vstoupili do období bohyně Panny – dívky. Do období, které je plné naděje – naděje, že brzy přijde jaro. To vše pod patronátem Bohyně, jež hraje v mém životě tak klíčovou roli.
S Bohyní dívkou cítím velkou provázanost a není tedy náhodou, že jsem měla již tu čest ji dvakrát fotit a ztělesňovat. Jako další Bohyni, kterou jsem v loňském roce fotila, a která bude vyobrazená na kartách Bohyně (které věřím již brzy spatří světlo světa) byla Bohyně Devana. Vlastně až při sepisování tohoto článku mi naplno došlo, že jsem představovala jen jiný aspekt Bohyně panny… A aby těch provázaností nebylo náhodou málo, tak Bohyně panna patří k menstruaci a téma menstruace je mou každodenní pracovní záležitostí. A nejen o tom bude tento článek…

https://www.youtube.com/watch?v=Y3jcKOQe_HA Lisa Thiel Imbolc
Pro naladění na tuto Bohyni si můžete pustit krásnou píseň Lisy Thiel.

O Imbolcu a Zoře pojednával samostatný článek (http://www.knezkabohyne.cz/imbolc/ ), proto jsem se rozhodla tento uchopit trochu jinak…

Zora je patronkou inspirace. Nese v sobě malé světélko – jiskru, která je ale schopna velkých zázraků. Tato jiskra může být zárodkem nápadu, a když se v nás toto nepatrné malé světélko zažehne, můžeme se obrovsky nadchnout a zapálit se – hořet pro něco. Je také patronkou kreativity. Tento čas je skvělý pro začínání nových projektů a ke tvoření. Venku je ještě zima a nám tak nevadí být zalezlí uvnitř a tvořit zde. Můžeme nechat naší kreativitu proudit zevnitř ven.

Už je to měsíc od té doby, co jsme si dávali novoroční předsevzetí a možná jsme zjistili, že se nám vše nedaří dodržovat tak, jak jsme si předsevzali. Můžeme to proto zkusit znovu, tentokrát s podporou Bohyně Zory – patronkou inspirace a nových začátků.

Zora: „Jsem Zora bohyně úsvitu a nového začátku. Jsem jiskra světla a naděje, jsem jasná hvězda nového rána. Se mnou se můžeš rozběhnout a v úžasu vítat nový den. Když jsi na konci svých sil, vzpomeň si na mne, zapálím plamen tvého vnitřního světla, které ti ukáže cestu. Jsem nespoutaná věčně mladá dívka ve tvém nitru, která nadšeně vítá vše, co jí život nabízí.“

Představte si Zoru jako mladou dívku, která je plná naděje, nemá žádné obavy z budoucnosti, naopak,  je nadšená už jen z toho, že žije. Těší se, co jí budoucnost přinese a věří, že cokoli si přeje, je možné a může se jí vyplnit. (Je dobré se do této energie pravidelně vracet, aby se z nás nestali zatrpklí lidé, kteří si myslí, že vše dobré již pominulo a nic nového nás už nečeká!)

Je odhodlaná, optimistická, plná energie a živosti. Když se dostaneme do tohoto stavu radosti a nespoutanosti, času plného smíchu a trhlosti, může se naše tělo rychleji regenerovat, zbavit se či se dokonce vyléčit z jakékoli nemoci (ano, Bohyně panna má v sobě i aspekt léčitelky). V tomto stavu se nám zkrátka dobře daří. Je to pochopitelné, my se nalaďujeme na příjemnější myšlenky a tedy si do života přitahujeme i to, co chceme…. Je to panna, nikoli ve smyslu sexuálně neposkvrněná, ale panna v tom původním slova smyslu – svá, svobodná a nespoutaná. Možná bychom ji mohli nazvat také divoškou, avšak i toto slovo je zahaleno čímsi hanlivým. Divoška není „nezvladatelná či neovladatelná“, ale je to žena přirozená, žijící z hloubky svého nitra a pro ty z vás, kdo znáte stejnojmennou knihu, to určitě vystihnu tím, když řeknu, že divoška je ta žena, která běhá s vlky…

Právě dalším aspektem této panenské bohyně je lov a měsíc. Určitě znáte bohyni Artemis či Dianu, s lukem a šípem, jak se za svitu luny prohánějí lesem. Slovanskou obdobou této bohyně je Devana. Její jméno se otisklo například v názvu Děvín. Na tomto místě, na okraji Prokopského údolí v Praze, stával kdysi Dívčí hrad. Údajně byl místem, kde se učily kněžky. Možná se na širých pláních učily probouzet svou nespoutanost a divokost…

Období předjaří Imbolc/Hromnice
Podle jedné z pověstí se o tomto svátku mladý bůh, který dosahoval dospělosti, společně s bohyní navracejí z podsvětí, ve kterém zůstal bůh starý, jako symbolika končící zimy a jara, které brzy propukne. Na Hromnice o hodinu více – ano, v tomto období se již dny postupně prodlužují, přibývá světla a pro naše předky to znamenalo velký pocit naděje, že zima brzy skončí a oni přežijí. V dnešní době se už asi jen těžko dokážeme vžít do jejich pocitů, kdy s láskou a obrovskou vděčností děkovali za to, že přežili. Předjaří je obdobím velkých začátků: začínají se rodit jehňata, kůzlata a další mláďata a je dostatek mléka. Později se začínají také objevovat první poslové jara, tak typické květiny pro toto období: sněženky, bledule, krokusy…. Věděli jste například, že právě krokusy jsou neocenitelnou potravou pro včely a čmeláky, neboť v tomto období toho moc nekvete?

Pokud máte zahrádku, tak se v únoru už určitě hodně těšíte, až budete moct zase sázet. Proto nyní s velkou nedočkavostí začínáte klíčit první semínka a předpěstovávat rostlinky. Při slově semínko se mi vybaví poselství Bohyně Zory, které přišlo na prvním ročníku výcviku kněžek Zuzce H: „Chráním semínka pod peřinkou, jsou i v tobě, ne všechny semínka vyrostou, vyklíčí jen to nejsilnější.“

Toto předjarní období je výborné na celkovou očistu organismu, detoxikaci. Bohyně Zora také pečuje o posvátné prameny, proto se doporučovalo v tomto období podniknout cestu k některému z nich a proudem pramenité vody očistit své tělo, aby mohlo být po zbytek roku zdravé a plné síly. Imbolc je svátkem očisty a také požehnání světla. Vždy se nestačím divit, jak křesťanství šikovně tyto staré tradice pouze převlékly do novějšího hávu: proto není divu, že i křesťané právě v tento čas světí svíčky, hromničky, které se dávaly do oken jako ochrana proti bleskům a bouřce. (A jak víme, bouřka, hrom, Bůh Perun – a jsme zpátky u starších pohanských zvyklostí.)

Brigitin kříž
Brigit je keltskou bohyní dívkou a na některých malbách ji můžete vidět vyobrazenou s jejím typickým křížem. Že vám jeho tvar něco připomíná? No není divu. Tento tvar se používal v mnoha kulturách a byl zneužit nacisty. Symbolizoval propojení ženského a mužského principu nebo také vyobrazoval slunce, jehož paprsky míří do čtyř světových stran.

Bohyně dívka a menstruace
V životě ženy, ve věku, kdy jsou ještě dívkami dochází k jednomu velmi důležitému přerodu: přichází první menstruace menarché a ta si zaslouží náležitě uctít a oslavit. Tělo dívky dává signál, že již dospělo a je schopné plodit děti. A to je velký dar… I pokud máte svou první menstruaci již dávno za sebou, je možné svou menarché zpětně oslavit, náležitě ji uctít a poděkovat.

Vše okolo menstruace a mnoho podnětných článků můžete najít na našem „nabitém menstruačním webu“ www.kalisek.cz

 

A aby toho nebylo málo – já pod patronkou Bohyně Zory také tvořím. Před pár lety jsem začínala psát jednu knihu (vhledy a nápady na ni mi přicházely v rámci výcviku kněžek), jejíž obsah mělo tvořit také pár zmínek o menstruaci a možné podobě oslavy menarché. Když jsem ale procházela knihy, které jsou na českém trhu o menstruaci dostupné, došlo mi jak jsou chudé. Ano, máme zde pár „osvícenějších menstruačních“ knih jako je Rudý měsíc či Cyklická žena, ale obsah zbytku této literatury by se dal shrnout do jedné věty: knihy, vesměs psané lékaři, ve kterých je zmíněno, co to menstruace je a jaké problémy z ní pramení. Jako možné řešení se nabízí užívání hormonální antikoncepce a na závěr takové knihy nechybí ani reklama „na tu nejlepší“ z nich. Nemám nic proti lékařům, ale pořád si stojím za názorem, že muži lékaři nikdy nemůžou přesně vědět, co to znamená menstruovat. Ano, mohou si přečíst desítky knih, ale stejně vše budou znát jen teoreticky.

Krátce poté jsem byla na semináři s Kathy Jones a tam mi to seplo – na chvíli tvorbu první zmíněné knihy odložím a napíšu vlastní knihu o „menstruaci jinak“, protože je to nyní potřeba. Vycházela jsem odtamtud a věděla jsem, že kniha bude mít 13. kapitol – byla jsem tím nápadem tak vzrušená a pohlcena, že jsem se dala do psaní hned po příchodu domů. Myslela jsem si, že ji napíšu přes noc – tak moc jsem byla nabitá! Samozřejmě se mi to nepodařilo, ale následující týdny jsem jen psala a skoro nevycházela z domu. Knihu jsem dokončila až za nějakou dobu a letos na jaře konečně spatří světlo světa. Ponese název Ženství jako dar, aneb menstruace ve 21. století.

Tato kniha začíná kapitolami o historii menstruace: jak byla vnímána v minulosti, jak bylo k menstruujícím ženám přistupováno a také, jaké pomůcky se napříč historií používaly. Jedna z kapitol se věnuje také různým menstruačním příbytkům – včetně červeného stanu (podíváme se na to, jak to s červeným stanem skutečně v minulosti bylo). Všechny tyto kapitoly o historii menstruace jsou zde proto, abychom my ženy pochopily, odkud jdeme, jaké názory se o menstruaci tradovaly a potažmo jak se k ženám samotným přistupovalo. Abychom věděly, co je potřeba očistit. Historické události nezmiňuji proto, abychom se v historii zasekly, někoho očerňovaly nebo abychom se snažily žít jako ženy tehdy, ale abychom se mohly inspirovat a navázat pomyslnou červenou nit na moudrost a vědomosti našich pramatek.

Nechybí zde ani návody na to, jak si menstruaci více zpříjemnit či jak o své lůno s láskou pečovat. Podíváme se na to, proč vůbec k problémům souvisejících s menstruací dochází: na jejich fyzické i psychické příčiny. Podíváme se hluboko pod povrch, ne nadarmo se říká, nejdříve hovoří duše a pokud neslyšíme, začíná k nám promlouvat tělo skrze problémy a nemoci.

Oslavíme společně přechodový rituál menarché. A takovou oslavu připravíme, jak pro mladé dívky, tak i pro ženy starší, které si jej chtějí dopřát i zpětně. Kapitoly v mé knize jsou vlastně cestou, vedou z minulosti směrem k vědomější budoucnosti. Proto i ke konci knihy můžete číst o vědomějším způsobu menstruace (nazývaným také jako volná či svobodná menstruace) nebo také o možném využití menstruační krve (ano, je to výborné hnojivo pro rostliny, avšak nejen to).

Poslední třináctá kapitola je pro mě srdeční záležitostí, protože jsem v ní propojila svou lásku k historii, můj vztah k Bohyni a přístup k menstruaci jako posvátné součásti našeho života. Píšu zde o tématech, která tolik miluji a která mne tolik fascinují: Bůh a Bohyně, Svatý grál, Máří Magdaléna, Panna Maria, Eva a Lilith, temný a světlý aspekt v nás… Ráda bych o všem, na co se můžete těšit napsala podrobně, ale obávám se, že by se mi opět podařilo popsat 300 stran, jako se mi to povedlo v případě knihy…

Pevně věřím, že se vám naše společné putování s Bohyní dívkou líbilo a třeba zase někdy brzy…

S láskou
Veronika Lančaričová
www.ritualmenarche.cz